V dalším textu je stručně a přehledně probrána regionálně geologická stavba České republiky. Může sloužit jednak k orientaci při výkladu o výskytech a rozšíření průmyslových hornin a jednak pro lepší pochopení přednášek z geologie. Zároveň alespoň její základní znalost patří k všeobecnému vzdělání.
Setkáme se nejenom s geologickou terminologií, ale musíme si osvojit mnoho z geografie ČR. Jsou zde probírány nejprve vyšší regionálně geologické jednotky a s pokročilejším studiem se přechází do detailu. V konečném důsledku se regionální geologie zabývá takovým detailem, jakým je až souvrství, popř. vrstva. Výklad o regionální geologii není možný bez využití mapových podkladů. Zjednodušené geologické mapové podklady jsou uvedeny v textu. Studium předpokládá paralelní použití Geologické mapy ČR (vydal Český geologický ústav).
Na východě sousedí Český masív s Karpatskou soustavou - Západními Karpaty. Karpatská soustava je součástí alpsko-karpatsko-himalájského horotvorného systému. Rozhraní je překryto sedimenty karpatské předhlubně. Ve skutečnosti sahají jednotky Českého masívu dále k jihovýchodu, pod flyšové sedimenty (i „bradlové pásmo“) karpatské soustavy, která je přes ně přesunuta k západu.
Na území České republiky zasahují horninové komplexy neogenních sedimentů a flyšového pásma.
Kdybychom stručně a přehledně jmenovali celky zastoupené na území České republiky, jsou to:
Triasové horniny jsou známy v klastickém materiálu (valouny břidlic, vápenců, bazické vyvřeliny) hornin moravskoslezské části Západních Karpat.
Jura - pod terciérními uloženinami karpatské předhlubně a případně pod Vnějšími Karpaty byly průzkumnými vrty v podloží odhaleny jurské horniny (vápence, dolomity, pískovce, jílovité vápence). Jurské horniny se objevují jako valouny, bloky až megabloky (bradla, vnější bradlové pásmo), přemístěné do mesozoických a terciérních sedimentů flyšového pásma (magurský flyš - Soláň, Koryčany, Jestřabice v Chřibech, Strážovice ve Ždánickém lese, štramberský vápenec - Kotouč, Pavlovské vrchy). Většinou se jedná o organodetritické vápence.
Křída. Křídové sedimenty tvoří spolu s terciérními sedimenty hlavní část alpinsky zvrásněných flyšových Karpat na našem území (magurské, vnější skupina příkrovů, kompletní sled ve slezské jednotce).
Mořská sedimentace pokračovala ze svrchní křídy do terciéru (paleogén - neogén) bez přerušení (magurská skupina příkrovů - bělokarpatská jednotka, račanská a bystrická jednotka a vnější menilito-krosněnská skupina příkrovů - pouzdřanská, ždánická, podslezská, zdounecká j. a slezská jednotka v kelčském, bašském a godulském vývoji). V miocénu pokračoval vývoj Západních Karpat na Moravě postupným vyzníváním mořské sedimentace ve změlčujících se flyšových pánvích za současného posunu k Českému masívu (v depresích a před čelem nasunovaných příkrovů - Karpatská předhlubeň, Vídeňská pánev).
V textu neuvažujeme o dalších celcích, jež jsou součástí Západních Karpat, ale nezasahují na území České republiky. Jmenovitě se jedná o jaderná pohoří a neovulkanity.
Z karpatské předhlubně pronikalo moře do bloku Českého masívu a vyplňovalo sedimenty morfologické deprese (založené erozně denudační činností a tektonicky). Jedná se o Dyjskosvratecký a Dolnomoravský úval - Vídeňská pánev (Hornomoravský úval - kontinentální sedimenty) a oblast Ostravské pánve.
Území je v mnoha parametrech podobné jako terciérní pánevní sedimenty. Jsou zde samozřejmě odlišnosti, např. litofaciální vývoj, zdrojový materiál, mořská i brakická sedimentace a další.
Zastoupené horniny: Slepence, pískovce (pískovcové komplexy), jílovce (slínovce).
Stáří: Křída – paleogén.
Litologie (uložení): Mohutná souvrství rytmické flyšové sedimentace (převážně jílovcové a slínovcové komplexy).
Tektonika: Složitě příkrovové komplexy, které vedle vrásové tektoniky jsou zlomově dislokované (horniny hojně puklinaté).
Hydrogeologie: Většinou ve flyšových regiónech převládá povrchový odtok (spádové poměry) nad infiltrací. Kolektory tvoří jednak psamitické (popř. psefitické) sedimenty. Propustnost je puklinová, velmi omezeně průlinová. Puklinové systémy se uzavírají, nebo jsou sevřené. Významnější úlohu mají spíše struktury zlomového charakteru. Eluvia (deluvia) jsou téměř nepropustná. Vzhledem k charakteru hornin se vyskytují napjaté hladiny. Minerální vody se nacházejí v oblasti Luhačovic.
Základové poměry: Při hodnocení vlastností je potřebné znát poměry zastoupených hornin s jejich mocnostmi. Slepence a pískovce tvoří středně vhodné základové půdy (samozřejmě záleží na dalších okolnostech, např. kvalita cementace). Nepříznivé vlastnosti mají hlavně pelitické sedimenty a rytmický flyš. Pro zakládání staveb i např. pro rozvoj svahových deformací, má velký význam hodnocení hydrogeologických poměrů v místě.
Geodynamické jevy: Jedná se o oblast s vysokým výskytem svahových deformací, oblast s intenzivní svahovou erozí, oblast s hlubokým zvětráváním a soliflukčními procesy.
Suroviny: Spíše místně se využívají pevnější, dobře tmelené pískovce jako obkladový kámen a na méně náročné kamenické výrobky.
Morfologie: Jedná se o oblasti horského a vrchovinného charakteru. Morfologie je velmi pestrá. Střídají se hřbety, hřbítky, bohatě větvená a často hluboce zaříznutá údolí. Hřbety tvoří obvykle odolnější horniny.